Registry dlužníků aneb postrach neplatičů

Při žádosti o půjčku se můžete setkat s tím, že si vás banka či nebankovní společnost bude ověřovat v takzvaném registru dlužníků. Tyto registry evidují ty, kteří v minulosti měli problémy s platební schopností. Pokud jste v minulosti měli půjčku a nedařilo se vám ji včas splácet, může se stát, že je vaše jméno v registru uvedeno.

S půjčkou se tak v současnosti můžete nejspíše rozloučit. Zmiňované registry nevyužívají pouze finanční společnosti, ale například také telefonní operátoři, leasingové společnosti či energetici.

Jaké u nás existují registry dlužníků?

V České republice existuje celá řada registrů dlužníků. Mezi nejznámější patří například Bankovní registr klientských informací (BRKI), který vznikl v roce 2002. Pomocí tohoto registru si banky vyměňují informace o platební schopnosti svých klientů, takovéto informace vydrží v registru čtyři roky.

Druhým je Czech Banking Credit Bureau, a.s. společnosti CBCB. Úkolem tohoto registru je opět uschovávat informace o platební schopnosti klientů bank.

Dalším registrem je Nebankovní registr klientských informací (NRKI). Ten je v České republice od roku 2004 a využívají ho nebankovní společnosti. Sdružuje především leasingové a splátkové společnosti.

Čtvrtým je asi veřejnosti nejznámější ze všech, a to SOLUS, neboli Sdružení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům. Jedná se o zájmové sdružení právnických osob (tzn. nejen banky, ale třeba i operátoři či energetici). Informuje o platební neschopnosti klientů jednotlivých členských společností. Do registru SOLUS se člověk dostane poté, co se s platbou splátky zdrží alespoň třicet dní.

Posledním je Centrální registru dlužníků (CERD), na který dohlíží státní správa a který je provozován Českou národní bankou. Systém eviduje pohledávky ekonomických subjektů nejen v České republice, ale i po celé Evropské unii a USA. Tento systém využívají státní instituce, banky i firmy.